Registrace

Nová členka The Reds vnáší do kapely pořádek

Nová členka The Reds vnáší do kapely pořádek
2. ledna 2013 | Autor: Rnich Rozhovory

Když jsem je poprvé uslyšel, věděl jsem , že budou z lokálních kapel jedni z nejlepších. Jedni z mála kapel širokého okolí, na které můžete jít, pít a poslouchat a ani toho nebudete litovat, protože to za to stojí. Je vidět, že si rozumí a že je hraní baví. Svěží styl připomíná Redhoty divoce zkřížený s rockem. Teď obměnili sestavu a přišel čas na výslech...

Nejdřív se mi představte.

Žembič: Takže my jsme čelákovická kapela The reds, naším posláním je změnit kulturu v Čelákovicích a v okolí a v podstatě na celém světě. Ale teprve začínáme, fungujeme přibližně asi rok, možná rok a kousíček. Zabýváme se hraním rockové hudby, funkové hudby, hlavně se zaměřujeme do takového funk rocku, i když se to tou změnou změnilo spíš do toho rocku. Babičce se to hodně líbí.

Denny: mojí mámě se to hodně líbí!

Já: Nedávno jste prodělali změny v zastoupení, máte novou členku (basistka Tereza), jak to ovlivnilo vaší muziku, potažmo tvorbu?

Denny: no tak to si vezmu já! Ze mě, z basáka se stal kytarista , což není žádná výhra, jelikož jsem kytarista amatér. U nás v kapele jsou nejdůležitější zpěvák a basistka, my jsme s Majkem spíš křoví.

Žembič: přitom ještě nikdo ještě basistku neslyšel a už je nejoblíbenější členkou kapely.

Denny: Avšak, hudební tvorba se změnila z funky riffů na hodně rockovou hudbu, i když tam mám prvky funku, protože jsem hodně ovlivněnej Redhotama.

Majk: tak je to určitě změna, žejo a změna je život, doufám, že to bude do budoucna co nejlepší pro nás.

Chystáte nějaké nové skladby?

Žembič: Když jsme teď v nové sestavě, tak jsme chytli takovej ten elán do tvorby, protože v té minulé to bylo hodně složitý s tvorbou, často totiž byly smeteny ze stolu. A prostě teďka tvoříme

Tereza: nově teď zkoušíme v nové zkušebně. To je veliká novinka!

Denny: no máme novou zkušebnu to k tomu taky patří. Ale co jsem chtěl říct, že teď jsou ty riffy celkově, jak bych to řekl. Chytlavější! Protože vlastně v minulý sestavě to bylo hodně na kytaře, na funkové kytaře.

Johnny byl totiž hodně sólovej kytarista, a co se mu nelíbilo, to si neprosadil. Teď bereme zkrátka všechny nápady, a co nás napadne to se snažíme nějak zpracovat.

Majk: většinou je to tak, že Dennis něco zabrblá na kytaru a něco z toho vypadne, ale myslim, že je to v pohodě. Nemáme vůbec nouzi o písničky. Jinak o text se stará náš zpěvák samozřejmě.

Denny: on se rozhodně snaží dělat ke každý písničce jiný bicí.

Majk: tak určitě. Většinou se snažim naposlouchat nějaký beaty, který se pak snažim doma učit.

Můžou se vaši skalní fanoušci těšit na desku?

Denny: desku zatím určitě ne, zatím nahráváme na dema

Žembič: dema možná vydáme v nějákym malym nákladu a spíš z toho uděláme promo materiál. Určitě to bude na internetu zdarma ke stažení, ale myslíme si, že je to dobrej promo materiál a za cédéčko to bude libovolná cena. Takovej americkej model, že vydaj cédéčko, na nich jsou čtyři písničky a v podstatě to rozdávaj jako vizitku. Takhle bych to zatím viděl do budoucna.

Denny: Všechny písničky budeme nahrávat stylem „každá písnička jiná ves," abychom ukázali rozmanitost. Jednou dubstep, jindy disko, ale nejradši máme stejně hip hop!

Majk: album do budoucna asi jednu (smějí se).

Žembič: tak další dáme po platinový desce.

K té zkušebně ještě, jak to tam vlastně máte?

Denny: no hlavně se konečně slyšíme přes ty bubny, konečně se můžeme řídit podle zpěvu, takže celkově když je míň hluku tak se líp slyšíme a tvoří se nám líp.

Žembič: každopádně máme lepší šanci se teď zlepšovat.

Terka: já si myslím, že je to výborná věc, protože jsem můžu být za patnáct vteřin doma.

Žembič: protože to má dokonce na zahradě.

Nebude vám tam zima?

Terka: nebude. Je tam plynový kotel.

Denny: (smích) plynový kotel

Žembič: Terka se vždycky toustuje, protože její oblíbené místo je přímo u toho kotle a topení

Denny: ale celkově myslím, že v kapele teď panuje lepší ovzduší a nálada

Žembič: to není podle toho co si koupíme za voňavku, ale ta by tam byla no..

Určitě se vám z vybavují historky z hraní..
(chvilku přemýšlí)
Majk: historku mám z natáčení klipu, tam není nic šprýmovýho. Ale nejlepší bylo jak jsem se culil s vyraženym zubem.

Žembič: to byla éra vyraženého zubu našeho bubeníka. Byl fakt rozzářené sluníčko. To přo každym focení byla barevná kapela a ta černá ďoura. Nikdo ho nenašel, je pohřešovanej do dneška.

Majk: náhoda je blbec, žejo. Jsem takhle jednou skákal přiopilej do bazénu. Tak jsem si řikal, že to bude poslední skok s klukama a neubrzdil jsem to o dno, takže to odnes zoubek.

Denny: mám jednu dobrou, když jsme hráli s TMTZM...

...no ten zážitek, hráli jsme v tom Brandejse a basák od TMTZM a já se ho zeptal jestli mi půjčí vysílačku (věcička, se kterou je snazší pohyb po pódiu), chvilku se zdráhal, ale nakonec povolil. Po našem koncertě jsem mu ho vrátil, ale baterky měl vybitý, tak šel na pódium s mým kabelem. Od tý doby je na mě asi naštvanej.

Žembič: tak já si pamatuju na takovej zážitek. Udělali jsme si rituál, že jsme si dali doutník a šli jsme všichni na záchod, a když jsme se vrátili, všichni nám tleskali. Byla to scéna jak z Armageddonu, všichni nás vítali prostě.

Denny: my máme spíš mimokoncertový, jednou jsme třeba jeli z koncertu a před náma byly dva kruhový objezdy, a jelikož mi to přišlo vtipný tak jsem je asi šestkrát objel dokola.

Terka: tak já zatím nemám zážitky, když s váma hraju jen chvíli.

Žembič: viděla si nás na Irishi!

Terka: jo takhle jednou jsem se přišla podívat do klubu, protože jsem chtěla vidět dobrou kapelu. Hned mi tam byla dána nabídka, že bych s nima mohla hrát, tak jsem řekla, že teda
jo a do měsíce se mi ozvali, takže jsem měla radost a je s nima i sranda.

Denny: prej jsme na ní zapůsobili dobře..

Terka: jo mě se nejvíc líbí, že já pořád nemám čas, mám totiž hudebku, a když nepřijdu včas tak na mě nikdo není naštvanej a všechno se to bere v klidu. Z toho mám radost.

Denny: zároveň ty zkoušky přece jenom jsou..

Terka: no jsou, ale co jsme měli první zkoušku, tak hned všichni přišli pozdě (kluci se v pozadí smějí) to se mi vůbec nelíbilo, tak jsem kluky pěkně seřvala a od tý doby choděj včas. Já totiž nesnáším nedochvilnost.

Mají před tebou kluci respekt?

Terka: myslím, že jo.

Denny: hele od tý doby chodíme včas. Všichni! Když jsme se takhle rozpovídali, tak můžeme probrat Majka. My jsme ho skoro vyhodili, protože se kurvil. Miluje ženský, jakákoliv ženská se na něj podívá. On si hned myslí, tak ta mě chce. Ta mě chce! Zeptej se tady Terky.

Terka: já k tomu nemám co dodat.

Jak jste vymysleli to jméno, The reds?

Majk: to já vůbec nevim.

Denny: no na mě nekoukej, to musíš tady na zpěváka.

Žembič: tenkrát když jsme to zakládali s Johnnym, seděli jsme na pivu a padla otázka jak se ta kapela bude jmenovat. Tak jsme přemejšleli nad typickýma názvama, jako Kovbojové, Kosmonauti, Drsný pušky a Rychlý mašiny, ale padla námitka, že až budem mít tu kapelu, tak budem všichni nosit červený kalhoty, což se nikdy nestalo, ale já jsem řekl, že to bude vyloženě reds prostě.

The RedsThe Reds

Chystáte se ty červený kalhoty někdy uskutečnit?

Žembič: tak možná, že i jo. Jednou budou ty stejnokroje.

Terka: já musím říct, že na tom Statku (Irish) jste je měli všechno červený, i vlasy!

Denny: tak to byla ta moje červenovlasý období.

Máte s kapelou určitý záměr v tvoření?

Žembič: tam jde o to, jsme bavili lidi a aby je to bavilo. Je logický, že bysme nemohli hrát tak, aby to lidi nebavilo. A svým způsobem si z toho každej může vzít co chce, některý písničky jsou o lásce, jiný o válce. Hodně jich má sexuální podtext. Já se z tý písničky snažím odhadnout nějakou náladu a většinou mě k tomu napadne téma, tak na to začnu dělat text.

Denny: když u nás byl Johnny, tak on většinou vymyslel něco na kytaru a já jsem k tomu dělal basu. Třeba bicí nejsou melodickej nástroj, takže si mohl určit pouze rytmus a jak Žembič řikal, tak prostě tvořil texty.

Žembič: každopádně jsme Majkovi dali prostor, aby stvořil nějakou písničku, kterou už měl dlouho hotovou. Je krásná a jediná, kterou zpíváme Česky, zpívá jí Majk a na bicí hraje Dennis.

Terka: od tý doby, co jsem tam já tak tvoří většinou Dennis na kytaru a já se vlastně jenom vezu. Do budoucna bych si chtěla sama něco vymyslet, ale nejdřív se musím zdokonalit.

Kdybyste se stali slavnými, zkomerčněli byste?

Žembič: Jo! Já jo.

Dennis: my jsme s Žembičem o tom mluvili. To už bude tak půlrok. Řikali jsme si, že kdybychom měli být hrozně komerční a museli bychom hrát něco, co by se všem líbilo, tak bysme to dělali. A až pak bysme si dělali svoje věci. Když je člověk už slavnej, tak si pak může dělat i to, co se lidem nelíbí. Takže je důležitý být i trochu mainstream a dostat se trochu nahoru.

Žembič: asi každopádně se chceme věnovat charitě, až budeme slavný.

Denny: s tim jsem nesouhlasil.

Terka: já bych s tim taky nesouhlasila.

Žembič: já jsem vyučenej PR specialista, takže já umim hrát lidem na city profesionálně. Bral bych to stylem, že bych dělal kolem tý kapely „haló." Tak vlastně začal Visací zámek, vyslali po Praze, že je jejich kapela nejlepší, ale nikdo je nikdy neslyšel. Oni když začali hrát, tak už byly slavný.

Denny: ale to je pravda, že si na tom lidi zakládaj. Jedna kámoška mi řikala, že ta naše kapela je fakt dobrá, ale přitom na žádnym našem koncertě nebyla.

Žembič: i na ty sociální sítě dáváme co nejvíc fotek, obrázků abychom měli nějaký povědomí mezi lidma. Je to založený na pravdě, ale je to prostě nafouklý. Jde jen o to abychom byly v povědomí.

Žembič: vlastně jsme s kapelou započali novou éru, úplně jsme změnili přístup i styl částečně. A je dobrý, že nám teď panuje dobrá nálada.
Předchozí kytarista byl sice dobrej kytarista ale...

Denny: dobrej kytarista, ale neznamená dobrej charakter.

Žembič: přesně tak.

A ty terko, jak se cítíš jako nový člen kapely. Jaký máš dojmy?

Terka: tak já myslim, že jsem se ty písničky naučila relativně rychle a jsem na to docela pyšná. Já jsem si myslela, že na to nemám. Ale tak samozřejmě se nebudu chválit moc, mám nějaký mouchy určitě. Jinak kluci jsou samozřejmě fajn, žejo. Zatím každá zkouška probíhá tak, že si myslíme, že máme koncert. No je to fajn a baví mě to.

Žembič: hecujeme lidi o přídavek, a tak dále.

Terka: jo je to supr a hlavně mám radost, že už hraju bez not, protože jsem z hudebky naučená hrát jenom z not, což není dobrý pro život. Je dobrý umět něco zahrát z hlavy a připojit k tomu nějaký sólíčka, který teda taky zatím moc nezvládám, ale to všechno přijde. Taky je fajn, že se u toho hýbu a nestojim pořád s notama.

Tvoje zkušenosti ze zušky jsou ti k něčemu dobrý?

Terka: no zdokonaluju se, zrychluju si prsty, ale je to úplně o něčem jinym, tam mě učej hrát v symfonickym orchestru, a to samozřejmě nebudu. Lepší je takhle hrát v kapele. Mě se jejich písničky hned líbily a zaryly se mi do paměti a těšila jsem se, že je budu umět, už je umim, tak jsem spokojená.

Žembič s Dennym: je to velmi šikovné děvče!

Vyznáváte nepsané pravidlo rocknrollu sex, drogy a alkohol?

Denny: na to má náš bubeník skvělý heslo a to je: kurvy chlast a chlebíčky. Ale to Terka asi nerada slyší, i když jsou ty chlebíčky dobrý.

Terka: to jsem od něj ještě neslyšela

Denny: on se před tebou stydí. Jinak se rádi napijeme, a jelikož nám vypadl kytarista, tak lehké drogy nepoužíváme. Když je koncert, tak se držíme a neopíjíme se a snažíme se držet si čistou hlavu.

Majk: určitě ano. To k tomu patří, žejo, i chrápání v garáži.

Tak to povídej!

Denny: to jsme s Majkem chrápali v Milovicích v těch prázdnejch panelácích.

Majk: já jsem tam spal tolikrát, že mi to bylo u prdele, že tam chrápu.

Na závěr mi povězte motto nebo moudro vaší kapely.

Majk: kurvy chlast a chlebejčky!

Žembič: to je dobrá historka, jak jsi na imatrikulaci sežral ty chlebejčky!

Majk: tak to bylo taky dobrý. Prostě jsme se přisrali a sežraly všechny chlebejčky. Ráno jsme si dali denisovy chlebíčky k snídani, ještě dneska mám doma tu krabici.

Žembič: já mám důležitý heslo, a to je fakt, to nezměníš, co je důležitý pro hudebníkův život je vědět, že kde holky jsou, tam burgery jsou. (smějí se)

Denny: to je pěkný a já životní moudro v kapele: Bůh je láska, ačkoliv jsme ateisti, tak naše první zkušebna byla v husitském kostele v kazatelně

Žembič: my jsme hráli a nad náma visel nápis – Bůh je láska

Denny: takže od tý doby to je heslo kapely.

Terka: já mám teda úplně jiný heslo kapely teda!

Denny: tak povídej.

Terka: my máme přece naši zamilovanou Kathy a Oscillococcinum.

Žembič: to je pravda

Terka: no to jsou novinky, to bylo až když jsem přišla Já. Tak a na závěr bych se chtěla zeptat pana redaktora jestli přijde na náš první koncert v nové sestavě?

Tak to každopádně. Kdy a kde?

Žembič: to ještě nevíme. Snad to budeme vědět tenhle týden.

 

Doporuč článek:

Přidat komentář - Nepřihlášený uživatel

Přidávat komentáře na náš web mohou pouze přihlášení uživatelé. Proto se prosím přihlaš pomocí přihlašovacího formuláře. Pokud náhodou ještě nemáš účet na našem webu, tak se neváhej registrovat pomocí registračního formuláře.

Hudební magazín plný hudebních novinek

Hudební magazín Napařbě.cz vznikl již před nějakou dobou, nyní jej však můžeš prohlížet v jeho zcela novém designu, který je mnohem přehlednější a modernější, než kdy dříve. Najdeš zde poutavé hudební články, fotoreporty, recenze, katalog klubů a ještě mnohem víc. S námi Ti rozhodně žádné hudební novinky neuniknou.

Napařbě.cz - odebírej náš obsah

Hudební magazín NaPařbě.cz na Facebooku Facebook Hudební magazín NaPařbě.cz na Twitteru Twitter Hudební magazín NaPařbě na RSS RSS